Styl a trendy

Láska za časů koronaviru.

2 + 2 jsou stále 4, svět se v časech pandemie točí dál a země Visegrádské čtyřky prokázaly, že pokud existuje v evropském měřítku někdo, kdo dokáže na novou situaci hledět realisticky, a (doufejme) včas jednat, pak jsou to ony. (Edit: Hodnotím prvotní nařízení, která přišla rychleji, než například v Itálii, Španělsku či UK, nikoliv současné politické dění v ČR.) . Jako věčný idealista věřím, že se v tento moment nenajde už nikdo, kdo by zpochybňoval či obcházel přijatá opatření a snažil se je přechytračit (A pokud najde, tak víte jak to je. Teprve krize odhalí pravou povahu člověka a jeho morální sílu). Hlasy, které vše bagatelizovaly a tvrdily, že jde jen o mírnou chřipku utichly. Kdo byl předminulý týden považován za hysterika, změnil se před noc v realistu.

Z těchto skutečností pak pramení jediné. Mnozí z nás už teď museli přestat pracovat a jsou doma. Dost možná je to jen otázka času, kdy se k nim na nějakou dobu připojí i zbytek národa. Pokud nejste zvyklí na to, že de facto celá rodina koexistuje doma, může se kvůli ponorkové nemoci toto láskyplné prostředí snadno změnit v bitevní pole. Lidé se mě často ptají, jak je to možné, že s manželem pracujeme permanentně a dlouhodobě z domu, ve kterém se nota bene navíc vyskytují 2 malé děti a moje mamka, která je během naší pracovní doby hlídá. Jak je možné, že jsme se z toho ještě nezbláznili a nebo se nerozvedli.

Víte vysvětlení je jednoduché. Home office není žádná flákačka, pokud si chcete (dobrou) práci udržet, musíte pracovat, hodně a dobře pracovat. Oba dva máme s manželem vlastní pracovnu ( No, ale když mě z té mojí – dětského pokoje – děti vyhodí, tak skončím v té manželově, schoulená v pohodlném křesle, jako právě tedˇ 🙂 ). Takže nejdůležitějším bodem v době karantény podle mě je, najít si zaměstnání, nějakou činnost (A smysluplná je vždy o fous lepší, než nesmysluplná 🙂 ). V tento moment se to nezdá být zase až tak težké, národ se vzpamatoval, všichni šijí roušky jako o život a celebrity i běžní lidé se předbíhají v tom, kdo bude dřív postovat fotku v roušce na sociální sítě. ( Já tedy nešiju, pořád mám ten svůj každodenní rytmus, takže díky mamko, že jsi to vzala na svá bedra). Jenže co když dojdeme do bodu, kdy budou všechny roušky ušity a nebo zkrátka a dobře budete potřebovat změnit činnost? Určitě pak pořádně vygruntujeme (pokud v krámě nedojdou čistící prostředky). Pokud máte děti a jste v karanténě, je to výborná příležitost věnovat jim čas bez věčného kolotoče myšlenek, co ještě musím dneska stihnout…Ale kdyby na vás přece jen dolehla nuda (a nebo stereotyp), připravila jsem si pro vás následující – podle mě – zábavné cvičení.

V rámci kurzu woman style , kterým aktuálně procházím pod vedením Imogen, jsem měla za úkol zhodnocení vlastního šatníku. A protože si většinu svých nákupů už nějakou dobu ukládám na URstyle, napadlo mě udělat koláž toho, co jsem si za poslední rok koupila.

Co jsem se – kromě zděšení ohledně kvantity – o sobě dozvěděla ?

Moje oblečení má vždy nějaký elegantní prvek a jak říkala moje babička fazonku, což je logické, protože mám definovaný pas.

Sahám spíš po nadčasovějších střizích a proto se snažím poslední dobou zařadit o něco více trendů či zajímavých kusů, které u nás nejsou k vidění na každém kroku. Například tento overal :

Zdroj : Asos.com

Světlé barvy začínají v mém šatníku přebírat vedení, což je logická reakce na odbarvení na blond. I já jsem se ve světlejších barvách začala cítit nejlíp.

I moje volnočasové oblečení musí vždy obsahovat nějaký elegantní, ženský prvek, jinak se v něm necítím dobře.

Co ještě můžete zjistit :

Slouží váš šatník vašemu životnímu stylu a cítíte se v něm fajn?

Líbí se vám váš šatník? Cítíte, že máte styl?

Je váš šatník logicky sestavený a barevně dobře kombinovatelný?

A takto bych mohla pokračovat dál….Pokud si tuto hru zahrajete, budu velmi ráda, když výsledek ukážete v naší FB skupině. Těším se na koláže, či fotografie (v případě, že si svoje nákupy neukládáte).

A až ten virus překonáme, protože jo, ono to nakonec při dodržování pravidel půjde, tak pojďme podpořit ty, kteří na současnou krizi doplácí od začátku a nejdéle. Myslím na Johanku, které zrušili koncerty, na Peťu, která nás nemůže zkrášlit na kosmetice, ale nájem platit musí, na Soňku, která má sice plný diář, ale nemůže fotit. Ale co to píšu, vždyť’ my se pak na všechny ty nebohé kosmetičky a kadeřnice beztak vrhneme, jak slepice na sopel. Tak, až budete mít nové vlasy a zářivou pleť, nezapomeňte se po cestě domů ještě nechat vyfotit a večer zajít na koncert!
A celé toto kolečko můžete zahájit na barevné konzultaci 🙂

Leave a Reply