Tři mušketýři

Nedávno se na jedné konzultaci stala výborná věc. Do skupiny nám přibyla žena barevného typu, pod který patřím i já a který (kdybych ho měla přeložit do češtiny) bych nazvala jasné léto. Je to typ studený, světlý a jasný. A já jsem si hned říkala, že by bylo zajímavé na toto téma napsat článek, jelikož nejen že jsme teď 3, ale přesto, že spadáme pod ten samý typ, vypadáme na první pohled jinak. Navíc se jedná o zajímavé typologické příběhy, protože pro holky to nebylo první otestování. A jelikož byly tak hodné, že s článkem souhlasily, jsem velmi ráda, že mám příležitost ukázat v praxi flexibilitu ACS systému a taky význam toho, proč je důležité znát všechny 3 svoje barevné vlastnosti. 

Osobně nemám moc v lásce typologické škatulkování, ale pokud je někdo typickým představitelem jasného léta, pak je to Alča. Alča má vlasy tmavosti 7 a zářivé oči. Před pár lety dostala studenou, ale primárně světlou paletku, která nebyla úplně mimo její barevnost, ale 100 % také nefungovala. Sama Alča k ní napsala toto: 

„Ahojte, pred týždňom som bola na konzultácii u Janky a som nadšená z mojich “nových” farieb. Pred 5 rokmi som bola určená inak a aj keď tie dve paletky nie sú diametrálne odlišné, predsa len tam rozdiel je a ja žasnem, že som si vlastne kupovala veľa farieb, ktoré síce celkom dobre ladia s tou pôvodnou paletkou, ale patria do inej – mojej súčasnej. „ 

Jak z textu vyplývá, Alča intuitivně sahala po „přísedících“ barvách, ale pořád jí nedávalo smysl, proč celoplošně a bez dotahování nefungují ty, na kterých je světlá paleta postavená. Po konzultaci nafotila následující srovnání, které v naší FB skupině sklidilo velký úspěch, a tak jsem ráda, že mi dovolila publikovat ho veřejně. Alča v barvách jasného léta: 

Alča v barvách světlého léta. Není to sice průšvih, ale cítíme jistou nedostačivost. 

A ještě jednou Alča v barvách jasného léta. Pro úplnost dodávám, že fotky jsou foceny na stejném místě, při stejných světelných podmínkách: 

Pro Alčinu barevnost je typické, že potřebuje studené a jasné barvy. Zároveň by ale neměly být úplně nejsvětlejší. Na fotce vpravo vidíme, že bleděmodrá prostě Alči nestačí a máme pocit, že je potřeba ji něčím dotáhnout 

Druhým mušketýrem je Míša. Na Míše je zajímavé, že má tmavší vlasy, které ale nejsou v kombinaci s jemnými rysy natolik tmavé, aby byla zařazená do tmavé poloviny. Míša zažila s barvami trochu jinou peripetii, protože na předchozí konzultaci dostala sice jasnou a světlou, ale bohužel teplou paletu. K době, kdy se snažila začlenit do šatníku teplé barvy napsala toto : 

“V systému ACS jsem byla určená jinou typložkou jako teplý, jasný a světlý typ. Přestože jsem se snažila, v teplých barvách jsem se necítila dobře. Měla jsem pocit, že vypadám nemocně, smutně, že je to změna k horšímu. Často se mě ptalo i mé okolí, jestli mi něco není. Největší problém jsem měla s teplým líčením a barvou vlasů, u toho bylo nejpatrnější, že “něco nehraje”. Oblečení jsem volila téměř výhradně ve fialové a tyrkysové, to byly jediné barvy, ve kterých jsem se cítila dobře. Po asi 9 měsících “boje” s teplou patelou jsem se nechala přetestovat – výsledek je studený jasný světlý typ a já se ve svých barvách cítím skvěle, konečně to všechno dává smysl. “

A nafotila následující srovnání. Bohužel se všech teplých kousků už zbavila, takže alespoň takto s paletkami (nalevo studená, napravo teplá): 

A nakonec já. Já jsem byla určená v minulém systému dobře jako studené léto. Nestěžuju si. Ale systém nebyl tak propracovaný a pro studené léto se uváděly jako ideální středně tlumené barvy. A to byl kámen úrazu, protože jsem často koupila i tlumenější odstíny, a přitom potřebuji jasné barvy (po kterých jsem přesto intuitivně sahala, ale myslela jsem si, že to mluví moje osobnost) . 

ACS mi objasnil tuto barevnou vlastnost, která předtím nějak tak létala ve vzduchu. Protože k oblékání přistupuju flexibilně a nechci nosit jen ideální barvy, bylo pro mě užitečné zjistit, že mým ideálem jsou jasné ( i když ne nejjasnější) barvy, a pokud chci porušit pravidla můžu sáhnout i po těch lehce tlumených (nikoliv středně a více tlumených) 

I když se odbarvuju na blond, tak nejsvětleší barvy nejsou můj ideál, což je mimochodem fascinující zjištění. Vypadá to, že peroxid testovací sady neoklame 🙂 :

Krapet sytější odstíny mně sedí víc : 

Průšvih nastává u tlumenějších odstínů. (Podotýkám, že i já jsem fotila ve stejném nasvícení, na stejném místě, v časovém rozestupu pár minut) : 

Pro porovnání přídávám srovnání dvou odstínů růžové a dvou odstínů modré. 

Na závěr dodám, že zachytit negativní dopad barev na fotografii je vždy těžké. Obzvlášt’pokud nemáte úplně profi vybavení, snadno se vám stane, že i při stejném nasvícení a líčení fotoaparát ( či mobil) automaticky poupraví barvy (nejen oblečení, ale mírně i barvu pleti, či pozadí) . Dlouho jsem přemýšlela, zda fotografie v tomto článku z tohoto důvodu poupravit, ale nakonec jsem se rozhodla vydat je tak, jak byly nafoceny. Efekt, který na mě tlumené barvy mají, zachycují věrně, dokonce bych řekla, že ve skutečnosti je to ještě mnohem horší a že barevné dotažení fotoaparátem bylo spíše milostivé, nežli naopak :-).