Styl a trendy

Kulichy a jiná současná témata

Dnešní krátký post bude složen z několika témat.

Za prvé, Jarka nafotila moc hezké fotografie, kde kombinovala ručně pletený kulich a kabát, tak bych se s vámi chtěla o ně podělit.

Za druhé bych chtěla vyzvednout téma, které se mně opakovalo na posledních konzultacích. A když se něco neustále vrací, asi bych o tom měla napsat. Vypadají tmavé typy ve světlých barvách opravdu hrozně a nedostačivě?

Zdroj : www.sentaler.com

Co vidíte, když se podíváte na obrázek nahoře? Když si zakryju tmavě modrou část rukou, tak mně smetanový kulich na snědé modelce nevadí, možná je to i docela hezká stylizace. Snědý typ jako sněhová královna, netypické, neotřelé… Když ale ruku odkryju, vidím pověstnou nedostačivost, kterou světlé barvy tmavému typu způsobují. Vnímám ono pověstné vymytí obličeje, modelka je najednou méně výrazná. Světlé barvy na tmavém typu podle mě nejsou tak katastrofální, jako tmavé barvy na světlém typu. Ale určitě nemají schopnost vytěžit z takové barevnosti maximum, prodat potenciál, který každý tmavý typ od přírody má. To je prostě fakt. A jestli tedy máte a nebo nemáte u obličeje světlé barvy nosit?

Přátelé, to je čistě vaše rozhodnutí, informace máte a je to na vás. Váš život, váš šatník, váš přístup. Toto za vás nemůže rozhodnout žádný odborník, nikdo vám to nemůže nadiktovat. Dejte na svůj pocit a na to, jak si ve světlých barvách připadáte.

Víte, co je podle mě větší průšvih? Toto:

www.esprit.com

Když je někde něčeho méně, není to zkrátka tak hrozné, jako když je někde něčeho více, než je potřeba. Příliš tmavá, nebo příliš čistá barva je něco, s čím se špatně pracuje. Rozumějte, nemám na mysli mírné vybočení, ale extrém v podobě černé je téměř nemožné nějak vylepšit. A to je modelka v tomto případě mladá a krásná, ale stejně vnímáme spíše černou všude okolo, a až pak její obličej.

Za třetí bych se vás chtěla zeptat, jak psychicky zvládáte polokaranténu? Já si docela věřím v tom, že jsem silná osobnost, kterou nějaké to nepohodlí jen tak nerozhodí. Nefňukám, nevztekám se, nevyhlížím světlo na konci tunelu a netrucuju. V sobotu ale došlo k výjimečné události. V pátek večer jsem omylem poslala jednu platbu na špatný účet, tak jsem potřebovala jít do banky. Vypravila jsem se tedy s manželem do Olympie – snad po 3 měsících, nákupy potravin má u nás pod palcem manžel, takže během covidu zbytečně nenásobíme nakupovací team. Banka měla kvůli covidu zavřeno. Nicméně při této příležitosti jsme koupili zimní bundu synovi a taky zateplené jeansy – vždyť už to fakt potřeboval. To za tu frontu před obchodem prostě stálo 🙂 Při odchodu jsem si navíc koupila v Subway kafe latte to go. Vím, že bych vám tady měla napsat, jak jsou ty nákupáky děsný zmor a že jediná správňácká věc jak trávit víkend je pobyt v přírodě, nejlépe spojený s nějakou bohulibou činností, například čištěním studánek…. Ale ruku na srdce a jen tak mezi námi – já z toho zážitku doslova žiju už několik dní :-D.

Ten pocit, když si objednáte kafe, oni vám ho uvaří a pokud máte štěstí, tak se na vás i usmějou. Vy si ho odnášíte v papírovém kelímku a usrkáváte. Podobně jsem se svého času cítila po návštěvě Westminster Abbey, či Sixtinské kaple…….Jojo, blahoslavena budiž karanténo, však ty nás ještě naučíš vážit si drobností všedního dne!

Leave a Reply